Rozhovor Josef "Chosé" Lukáš: Sjezd nejnebezpečnější osmitisícovky K2

0



Připravili jsme pro vás obsáhlý rozhovor s našim kamarádem, chemikem, stále usměvavým horolezcem a hlavně lyžařem Josefem "Chosém" Lukášem, který v roce 2007 sjel na lyžích část jedné z nejnebezpečnějších osmitisícovek a to K2. Zjistěte co všechno to obnášelo, jaké měl Chosé vybavení, jak je taková expedice spojená s lyžováním náročná a mnohem více...Takže hurá na to!




Ahoj Chose, tak vzhledem k tomu, že jsi nejen dobrý lyžař, ale také vynikající horolezec začneme na úvod takovou lišáckou otázečkou. Dokážeš vyjmenovat všech 14 osmitisícovek?

Ahoj, tak zkusme. Mount Everest. K2, Kančendženga, Makalu, Lhotse, Manáslu....hmmmm počkej, počkej, moment Gašerbrum I,Gašerbrum II,Nanga Parbat, Broad Peak, Šiša Pangma...ješte mi tři chybí že? Jo, Dhaulágirí, Annapurna a Čo Oju. Ale jo dobré (smích).

My bychom byli rádi kdyby ses čtenářům trošku více představil, co děláš, kde všude jsi byl a jednoduše udělal takový úvod o sobě.

Co dělám? Dobře no...Já na to sice moc nevypadám, ale jsem spíše jako chemik, mám nějaké patenty, občas přednáším i na konferencích v zahraničí, nebo jsem přednášel, teď už moc nepřednáším. Jinak se svým způsobem věnuji spíše stavební chemii a na horách jsem už od malička za což vděčím hlavně svému otci a své rodině, jinak jsem dělal i jiné sporty, ještě lépe než horolezecví....A to? Šachy? Ping – pong? Nééé, šachy jsem nikdy nedělal tak dobře jako jsem třeba střílel a to pozor dokonce za repre, dělal jsem i gymnastiku, ale věnoval jsem se hlavně té střelbě.

Když se vrátíme k horolezectví, spoustu lidí se začne věnovat takovým těm expedičním věcem v pozdějsím věku, třeba okolo 30, 40let. Kdy ty jsi začal lézt na vyší hory?

Poprvé jsem byl na Elbrusu to mi bylo 22, pak jsem jel na Khan Tengri do Tian Shanu to je sedmitisícovka a pak jsem měl to štěstí, že jsem se potkal s Poldou Sulovským, což je taková persona která tě posune, nebo teda mě posunula daleko dál. Společně jsme si padli do oka. To je tak, když ty potkáš člověka takového kalibru jako je Polda a on ti předá ze sebe strašné moc, strašně moc toho co on načerpal za celý život. Pro mě to je zkrátka persona. No a když máš někoho takového vedle sebe..... Uvedu jeden příklad za všechny: Poldovi došla energie a nechtěl jezdit na expedice, ale vzhledem k tomu, že měl k sobě takového mlaďocha, a protože jsme si tak sedli, tak se to prostě najednou celé rozjelo a z toho vlastně vznikla ta K2. A na druhou stranu zase málo kdo ví, že to byl můj nápad a docela dlouho mi trvalo než jsem ho přesvědčil abychom na tu K2 jeli.

A to je právě asi taková ztěžejní věc našeho rozhovoru, protože my jako PRASHAN.CZ se zaměřujeme hlavně na backcountry ježdění. Ty jsi teda zdolal skoro vrchol K2 (nebylo to uplně na vrchol), ale jako jediný Čech jsi jí dolů sjel na lyžích. Tak začneme asi tím proč jste si vybrali právě K2?

Ta konkrétně napadla mě, protože to je nejtěžší hora, když to beru podle normálních cest, které vedou na osmitisícovky. K2 se odlišuje od všech ostatních tím, jako že i ta normální cesta je strašně složitá a strašně těžká a co se týče počasí je ta hora uplně někde jinde než ostatní osmitisícovky a je samozžejmě hoodně vysoká...smích. Na K2 je to tak, že ji v roce 1954 vylezli poprvé Italové a pak tam třeba 25 let nikdo nevylezl a to máš takové pauzy. To není jako na Everestu, nebo jakékoliv jiné osmitisícovce. Tam přijede expedice Amíku, pak Rusáků, kteří to tam mají tak nabité jen aby udělali novou cestu na K2, což je úplně totální TOP TOP co můžeš udělat. A K2 je mezi horolezci to co se nejvíce bere, co se cení a proto jsme si vybrali K2.

A už od začátku jsi měl v plánu jí sjet na lyžích?

No tak my jsme tam byli v roce 2005 poprvé a to se nám nepodařilo vylézt, to tam byl i Jaroš a Zdeněk Hrubý. Pak jsme jeli za dva roky a to už jsem nějak tušil, že si ty lyže mám brát a tak jsem je sebou vzal. Věděl jsem zhruba kudy by se to tak dalo sjet, chtěl jsem to sjet tak ze sedmitisíc něco, no a to byla totální šaškárna..Já si jako myslím, že to jde sjet, ale ty jsi mimo veškeré lana, jsi úplně mimo a sám. Tam když se něco stane, tak to končí špatně, nesmí se nic stát. No a ty jsi to sjel odkud? Já jsem to sjel z 6400, protože jsem spadnul nahoře do trhliny a prostě tam se to všechno projeví TO TO TO, nevím jako jestli někdo z vás spadnul do trhliny a to tak, že jednou nohou a půlkou těla a teďkom máš ten mostek, přes trhlinu, která je dejme tomu...stačí 3 metry a teď se máš zvednou jenom na té jedné noze a v hlavě ti běží jestli to vůbec ten mostek vydrží a on se k..va nepropad tak si říkáš mrd dup s tím, vyjdeš to, uděláš všechno pro to aby jsi to potom nějak zhrkal dolů, jedno jak, ale hlavně aby jsi byl dole. A do té trhliny jsi málem zahučel kdy, v které časti? Ke konci výstupu.

Ty jsi sebou měl jen jedny lyže?

Ja jsem všechno podrobil tomu abych byl na K2 nahoře a vzhledem k tomu, že K2 je prostě taková, každá osmitisícovka, když se leze v týmu deseti lidí, jako že nás tam bylo 10, tak se prostě střídáš na té hoře. Tam se to točí, nemůže tam být 10 lidí nahoře a my jsme ještě nelezli normální cestu, lezli jsme Česenovu cestu. Tím pádem uděláš jedničku, dvojku, trojku, která je 7050 – 7100 m.n.m., pak lezeš nahoru, pak jsme vytáhli lana s Poldinem a ještě s Galošem do ja nevím 7700 m.n.m., no a pak se nám zhoršilo počasí a museli jsme sjet (sjet po lanechJ) až úplně dolů no a potom potřebuješ odpočinek, že jo, aspoň ty tři dny aby jsi měl na ten vrchol. Tělo jednoduše potřebuje kyslík, kyslík, kyslík a taky jídlo.

A to že jsi tam šel s lyžema byla součást aklimatizace?

Ne, ne, ne ja jsem ty lyže měl spíše bokem, tam vůbec o ty lyže nešlo. Ja jsem říkal, pokud na to bude čas já si je vemu a sjedu si tam, bylo to fakt navíc....

Takže si jedinný z 10 lidí měl lyže?

Jo!

A pásy?

Na co pásy, v takovém svahu fakt žádné pásy nepotřebuješ. V mačkách jdeš nahoru ne? Smích..

To jsi teda šel kam vyjdeš a odtud to sjedeš? Prostě ráno vyjdeš a kam se vysápeš, tak odkud to sjedeš....

Ja jsem ráno vyšel ja nevím okolo čtvrté, půl páté a nejhorší byl asi ten přístup vůbec...., to je úplně to nejhorší, když  jdeš někde kde ještě nikdo nebyl. Tím pádem jdeš tím ledovcem, musíš skakat přes trhliny a je to strašně nepřijemné a je tady daleko větší riziko, že se ti něco stane. Prostě jdeš sám a než se dostaneš do toho terénu, tak to chvíli trvá, pak když už jsi v tom svahu je to jakš takš v pohodě, pak se to začne lámat a nevidíš už ty trhliny. Máš to nějakých 1400 metrů převýšení. 

A byl tam takový ten klasický prašánek (který všichni znají), pěkná celistvá vrstva od vrchu až dolů? A nebo to bylo spíš prašan, led, nějaké kameny a hledal jsi cestu....

Řeknu to asi tak, tam je důležité to trefit vůbec kam chceš dojít, protože ono je to tam docela velké...ono se to nezdá. Máš nějakou linii, máš nějaký skalnatý hřebem podle kterého se orientuješ, podle kterého jdeš. No a ráno to bylo super, to bylo zmrzlé, úplně tvrdý led super na mačky. A když jedeš, já jsem jel okolo druhé hodiny odpoledne, slunce je tam jako v Egypte v Káhiře, to je stejná rovnoběžka, tak se ti to roztopí úplně všechno. Ten spodek potom vypadá tak, že máš led a přes to ti jedou takové potoky, ve kterých jsou zamrzlé šutry, které padají z vrchu a vůbec to nemá nic společného s lyžováním. Nahoře ještě nějaký sních byl, na kterém se dalo ješte ráno jet, ale pak se z toho stal díky slunce těžký odporný hluboký sníh. Není to prostě nic o lyžování a je lepší si fakt zajet třeba do Ischglu...smích.

A jak dlouho trval ten sjezd a do kolika metrů nad mořem jsi sjel?

Ja nevím 30 až 40 minut z 6400 do 5000 metrů nad mořem tzn. do base campu.

Na jakých lyžích jezdíš teď a na jakých si vlastně byl na K2?

Teď mám takové dobré křustky...smích..néé, teď mám od kamaráda Sporteny s radiusem 29 metrů. No a na K2 jsem měl 180 cm dlouhé AK Swiss engineering s třístovkou Silveretou, kterou jsem dotáhnul úplně na max, protože tam ti nesmí nic spadnout, že jo, jinak jsi v řiti...Tam si musíš cepínem vykopat takovou díru velkou, kde si dáš lyže, trošku se najíš a nejlepší je hned si cvaknout lyže na nohy. No a hůlky jsem měl Gabely....

Chystáš se teď někam na nějaký kopec?

Né, teď ne. Mám teď akorát jeden kopec vyhlídnutý mezi Argentinou a Chille a bude to výstup ne lyžování.

 

A nakonec pět rychlých otázek:

Pivo nebo víno?

Oboje dvoje.

Auto nebo motorka?

Na motorce bych se asi zabil.

Blondýnky nebo brunety?

Brunety.

Holky nebo kluci?

Ták jako vy jste ňufáci jak blázen...smích

Backcountry nebo manšestr?

Tak jako jasné, že MANŠESTR ne? Smích.....

 

Chosé díky za rozhovor a přejeme spoustu dalších úspěchů, pevné zdraví a stále úsměv na tváří ty chemiku!!

 

A jak sjezd vypadal vám prozradí toto video:

 

Více fotografií naleznete v galerii ZDE.

Další články