Kilpi trip na Lofoty (část první)

0



Lofoty jsou řetěz ostrovů, vybíhající do Atlantického oceánu na severu Norska, asi 200km za polárním kruhem. Jedná se vlastně o hory utopené v oceánu, ostré štíty se zvedají do více než kilometrové výše přímo z moře. Vzhedem ke své polární poloze, nadmořské výšce a množstvím srážek jde o ráj pro freeriding a skialpinismus. Díky firmě KILPI, která celou akci zaštítila a nejen materiálně podpořila, jsme měli možnost téměř dva týdny lyžovat v této dech-beroucí destinaci.




Naše dvoučlenná „expedice“ vyrazila na začátku března směr sever. První problém nastal ještě před samotným startem a představoval zabalení asi 100kg materiálu a vybavení do dvou batohů a dvou futrálu na lyže. Nakonec se vše daří a po 10 hodinách vystupujeme z letadla na letišti v Harstadu. Kupodivu nás zde čeká zamluvené auto, takže neztrácíme čas, skládáme se do auta a vyrážíme kempovat.

První den navštěvujeme město Harstad, kde si potřebujeme obstarat zásoby jídla, mapy, bomby k vařiči a další nezbytnosti. Předpověď slibuje nádherné počasí, proto na nic nečekáme, rychle nakoupíme a vyrážíme směr Svolvear. Sto šedesát kilometrů po zdejších cestách nám zabere asi 5 hodin, částečně proto, že neustále stavíme, něco obdivujeme a fotíme. Večer se nám daří sehnat ubytování v rybářském kempu přímo pod horami. Martin vyráží na ryby a za hodinu se vrací s treskou.

Ráno vyrážíme v šest hodin. Začínáme přímo od moře a čeká nás 1085 výškových metrů až na vrchol Geitgaljen (1085 m.n.m.). Vystupujeme severním stěnou, vše je ve stínu a zmrzlé, po pár set metrech se lyže přesouvají na batoh, kde až na krátké výjimky zůstanou celou cestu až pod vrchol. Během výstupu fouká poryvový vítr tak silný, že nás doslova několikrát srazí na zem, což je zvlášť nepříjemné při traverzech, kdy člověk stojí na 2centimetrech lyžáky. Po asi 4 hodinách se dostáváme do sedla pod samotným vrcholem, necháváme zde lyže, batoh a vyrážíme „nalehko“ k vrcholu. Svah je podstatně prudší, než vypadal, nahoru to celkem jde, ale zpátky to bude psycho. Na vrcholu nás čeká jeden z nejúžasnějších výhledů. V sedle nazouváme lyže a začínáme sjezd s kilometrovým převýšením, jenž končí až u břehu fjordu. Už nám chybí jen posledních pár kilometru po cestě zpět k autu. 

Další den vyrážíme na druhou stranu fjordu, kde jsou svahy celý den na slunci a kde doufáme, že bude sníh v lepší kondici. Terén není tak prudký a za 3 hodiny stojíme na vrcholu a kocháme se výhledem na moře, hory a okolní ostrovy. Při sjezdu nacházíme perfektní místo s přírodním skokem, který lehce upravíme a zaskáčeme si, než nás vyžene stín, ve kterém se sníh okamžitě mění v led. Večer se přesouváme do teepee které jsme objevili včera. Večer se nese v duchu kouře, slivovice a ještě více kouře (mokré dřevo vyplavené z moře na pláž není nejlepším palivem).

Předpověď pro další dny vypadá dost špatně, oteplení a déšť. Balíme věci z teepee vracíme se k autu a vyrážíme se podívat na konec světa. Plán je jednoduchý. Dojet nakonec cesty až do malé rybářské vesničky Å, kde končí silnice. 

P.S.- Mimochodem Å  je poslední písmeno norské abecedy.

Více o produktech a firmě KILPI naleznete ZDE.

Všechny fotky v galerii  ZDE.

Další články